Vítejte na webových stránkách ČSSD Brno-Jundrov.

Najdete zde aktuální informace o našich aktivitách v Brno-Jundrově a kandidátech ČSSD za Brno-Jundrov.

 


 

Zrušení části zákona o kouření a alkoholu

Zdeněk Koudelka

Skupina senátorů vedená moravským senátorem Ivo Valentou a zastoupená moravským advokátem Zdeňkem Koudelkou navrhla zrušit některé části zákona regulující kouření a požívání alkoholických nápojů. Ústavní soud nálezem z 27. 3. 2018, Pl.ÚS 7/17, část zákona zrušil.

Návrh vycházel z toho, že veřejná moc ve svobodném státě nemá občanům vnucovat životní styl. Ústavní soud dříve dal přednost svobodě svéprávného člověka i v otázce jeho života, neboť je to život jeho, když prohlásil: „V případě svéprávné dospělé osoby, jejíž rozhodovací schopnost není vyloučena momentální situací, není legitimní, aby stát umožnil zásah do její nedotknutelnosti z důvodu ochrany jí samé.“ (nález Ústavního soudu I.ÚS 2078/16). Veřejná moc se musí zastavit před soukromým životem občanů s tím, že jsou dospělí, svéprávní a rozumem vybavení k tomu, aby jednali tak, jak oni chtějí. Co je osobním štěstím jedince rozhoduje jedinec sám a rozumná vláda do této oblasti nezasahuje.

Omezení prodeje a podávání tabákových výrobků a alkoholických nápojů na akci určené převážně pro děti

Pojem "převážně pro děti" je neurčitý. Jsou akce pořádané pro děti a rodiče. Není důvod omezovat rodiče, když omezení prodeje tohoto zboží pro děti je již dáno. Právní nejistotě jsou vystaveni provozovatelé stánků s občerstvením na sportovištích či turistických místech, kde se zároveň koná akce určená pro děti vedle běžného provozu. Tento neurčitý zákaz je vystavuje libovůli kontrolních orgánů, zda danou akci budou považovat za akci převážně určenou pro děti či ne. Nesmyslný je dopad na mše, které církev pořádá pro děti a mládež a kde by při doslovném výkladu nesměla být přijímána krev Páně z kalicha ani knězem. Proto Ústavní soud zrušil slovo "převážně" jako protiústavní.

Zrušení trestnosti ohrožení sama sebe

Zákon umožňoval postih ohrožení sebe sama. Lidský život i zdraví jsou hodnoty vlastní člověku. Stát je musí respektovat, ale lidský život či zdraví nejsou vlastnictvím státu, nepatří mu. Proto stát netrestá ani pokus o sebevraždu. Dané ustanovení v části, která umožňovalo trestání ohrožení sebe sama, bylo proti tomuto pojetí vztahu člověka a státu.

Uvedená norma se nedotýkala práva sankcionovat každého za požití alkoholu při činnostech, kde to stanoví zvláštní právní předpis, tedy i při řízení motorového vozidla. Ustanovení bylo nadbytečné, protože prvotní zákazy dané zvláštními předpisy již v právním řádu jsou. Toto ustanovení zákona nejvíce vyjadřuje chápání občanů ze strany vládní většiny jako otroků státu, kterému paří i jejich život a zdraví. Kteří musí být potrestáni, pokud si sami zaviní poškození zdraví, protože to podle Sobotkovy vlády nepatřilo jim, ale státu.

Dříve byla 1. 7. 2006 byla zavedena obdobná trestnost cyklistů za nehodu, kterou způsobí zranění jen sami sobě. Přitom minimální sankce byla pokuta 25 000 Kč. Dané ustanovení bylo okamžitě kritizováno jako nerozumné a zrušeno.

Člověk, který si dá pivo a jde trhat jablka na zahradu, ohrožuje pádem ze stromu jen sebe. A navíc může ze stromu spadnout i bez piva. Situace, že takový nešikovný trhač ovoce na vlastní zahradě je ošetřen a odvezen do nemocnice, kde s ním úřad zahájí sankční řízení za to, že trhal jablka po požití piva, je úsměvná, ale zároveň je tragickým příkladem snahy vlády po všemocném narušení soukromí. Proto Ústavní soud jako neústavní zrušil trestnost požití alkoholu při činnosti, kde člověk ohrožuje jen sebe.

Kuřárny v restauracích

Skupina senátorů chtěla umožnění stavebně oddělených kuřáren bez obsluhy personálem. Tedy ne návrat kuřáckých částí restaurací. Ústavní soud dané ustanovení nezrušil, ale výslovně uvedl, "že jeho závěry neznamenají, že by potvrzoval zákonodárcem zvolené řešení jako jediné možné nebo dokonce nejlepší. V testu proporcionality i rozumnosti pouze musel posoudit řešení, které zákonodárce přijal, z toho hlediska, jestli vedle něj existuje jiné řešení mírnější, ale stejně efektivní z hlediska zákonodárcem požadovaných účinků. Volba požadovaných účinků (zde míra ochrany zdraví) je přitom zejména na zákonodárci. Skutečnost, že zvolené řešení obstálo, neznamená, že není k dispozici jiné řešení, které by při stejném standardu ochrany zdraví šetrněji zasahovalo do práv těch, kteří chtějí kouřit.". Ústavní soud tak výslovně připustil, že může být jiná ústavně správná regulace, která bude lepší. Určující je zde zákonodárce. Takové vyjádření nebývá v nálezech Ústavního soudu obvyklé a je důsledkem toho, že výrazná skupina šesti soudců chtěla v souladu s návrhem senátorů zrušit zákaz kuřáren v restauracích.

Ústavní soud zrušil zřejmé rozpory s ústavou. To neznamená, že je zákon rozumný. Každá hloupost není neústavní. Šest soudců vyjádřilo odlišná stanoviska ve prospěch návrhu senátorů. Proto je legitimní změnit zákon parlamentní cestou.