Vítejte na webových stránkách ČSSD Brno-Jundrov.

Najdete zde aktuální informace o našich aktivitách v Brno-Jundrově a kandidátech ČSSD za Brno-Jundrov.

 


 

Žít NeBrno

St 12.11.2014 19:21

Zdeněk Koudelka

Volební strana Žít Brno se ve volbách do Zastupitelstva města Brna a městské části Brno-střed v říjnu 2014 dopustila nezákonnosti. Ve volbách do městské části Brno-střed v rozporu s požadavkem volebního zákona kandidovala dva kandidáty, kteří neměli trvalý pobyt v této městské části. Přitom oba kandidáti podepsali prohlášení pro registraci kandidátní listiny, kde uvedli, že jim nejsou známy překážky volitelnosti. Klamali úřad registrující kandidátní listinu i voliče. Jeden z kandidátů se bránil tím, že si myslel, že bydlí v městské části Brno-střed. Již děti na základní škole se učí svou adresu. Navíc tento kandidát dostal jako volič do schránky volební lístky do Zastupitelstva města Brna i do Zastupitelstva městské části Brno-sever, kde skutečně bydlí, nikoliv Brno-střed. Taková výmluva je nepřesvědčivá a směšná. Nevědomost, kde člověk bydlí, je snad možná u někoho, který se nezajímá o volby, ale ne u kandidáta, který chce získat podíl na moci. Vzhledem k tomu, že dotčenému kandidátovi je 31 let, lze u něj předpokládat znalost své adresy včetně městské části a města, kde žije. Volební lístky pro volby do Zastupitelstva městské části Brno-sever, z nichž měl informaci, kde bydlí, dostal nejen v roce 2014, ale i ve volbách 2010 (bylo mu 27 let), 2006 (bylo mu 23 let) i 2004 (bylo mu 19 let).

Ovšem volební strana Žít Brno měla kandidáty do městské části a města Brna i s trvalým pobytem na úřední adrese Magistrátu města Brna. Je evidentní, že na této adrese nikdo nebydlí a jde o adresu fiktivní. Žít Brno použilo obdobný postup jako bývalý příslušník Státní bezpečnosti Ludvík Zifčák, který ve snaze ovlivnit volby v Karlově Studánce, si přihlásil do svého hotelu lidí, kteří tam nebydleli. Nález Ústavního soudu ze 4. 5. 2011 uvedl, že pro účely volebního práva není trvalý pobyt jen evidenční adresou, ale měl by se zjišťovat skutečný pobyt, aby nedocházelo k zneužívání volebního zákona. Jen tak se ochrání právo na územní samosprávu jako právo lidí, kteří v daném území skutečně žijí a mají k němu skutečné pouto. Již ve středověku byl požadavek zemských stavů, aby zemské úřady drželi jen domácí. To je princip správný. Na adresách obecních úřadů jsou hlášeni i lidé, kteří se snaží vyhýbat trestnímu stíhání či svým věřitelům. Žít Brno slovně propaguje otevřenost veřejné správy. Proč však kandiduje lidí, kteří skrývají své skutečné bydliště? Jsou vůbec Brňané či občany Brna-středu? Jiný kandidát uvedl adresu bytu, který před rokem prodal, či se nahlásil do budovy, kde je hospoda a sídlo firem.

Jiří Paroubek v době svého premiérství prohlásil, že bude vládnout třeba s Marťany. Žít Brno chce vládnout v Brně s Nebrňany. V Brně i jeho městských částech však mají ve volbách kandidovat ti, co tam skutečně žijí. Město Brno má asi 380 000 obyvatel, volí se v něm 55 členů zastupitelstva. Městská část Brno-střed má asi 85 000 obyvatel a volí se v ní 45 členů zastupitelstva. Pro stranu nemůže být problém získat z takového množství obyvatel několik desítek kandidátů. Slušná strana raději odevzdá neúplnou kandidátní listinu, než by připustila protizákonnou kandidaturu či kandidaturu lidí, kteří uvádí fiktivní adresy a skutečně bydlí někde jinde.

Ve spotřebitelských vztazích se hovoří o šmejdech jako těch, co zneužívají důvěřivosti lidí a jejich předpokladu, že s nimi obchodník jedná poctivě. Jak nazvat ty, kteří zneužijí přirozeného předpokladu voličů, že kandidáti do zastupitelstva v obci, zde skutečně žijí? Mnoho voličů by při znalosti toho, že se jim nabízí kandidatura lidí, kteří v místě nežijí či uvádí adresy, na kterých ve skutečnosti nebydlí, kandidátce svůj hlas nedalo. Volby jsou vážnou věcí a strany i kandidáti k nim musí přistupovat s rozmyslem, vážně a poctivě.