Vítejte na webových stránkách ČSSD Brno-Jundrov.

Najdete zde aktuální informace o našich aktivitách v Brno-Jundrově a kandidátech ČSSD za Brno-Jundrov.

 


 

Ústavní soud zakázal manipulaci s příslušností trestních soudů

Po 02.05.2016 16:29

Zdeněk Koudelka

Ústavní soud vyhlásil nejvýznamnější nález z 19. 4. 2016 (Pl.ÚS 4/2014, body 116-118 odůvodnění) proti tunelování  práva na zákonného soudce. Ústavní soud zamítl návrh na zrušení části vyhlášky o jednacím řádu státního zastupitelství, ale uvedl, že není ústavní aplikace vyhlášky a trestního řádu způsobem, umožňujícím zvláště vrchním státním zastupitelstvím vybrat si soud, který rozhoduje o jejich návrzích na vazbu, domovní prohlídky a odposlechy. Ústavní soud stanovil, že je možný pouze ústavně konformní výklad, že si vedení státního zastupitelství může měnit příslušnost konkrétních státních zastupitelstvích, ale nesmí si svévolně vybírat soud. Soud, který je zásadně příslušný k rozhodování o návrzích státního zastupitelství v přípravném řízení, je okresní soud v místě, kde se trestný čin stal. Je neférové trestní řízení a porušení rovnosti stran, pokud si státní zastupitelství může vybírat soud, zatímco obviněný ne. Oceňuji ústavní soudce Radovana Suchánka, Jana Musila a Vladimíra Sládečka a Nejvyšší soud, kteří navrhovali zrušení části vyhlášky o jednacím řádu státního zastupitelství, aby se zabránilo manipulacím s příslušností nejen soudů, ale i státních zastupitelství.

Státní zastupitelství porušovalo zásadu zákonného soudce určeného podle známých pravidel a vybíralo soud podle toho, jak se to hodilo. O Rathově vazbě rozhodl Okresní soud v Ústí nad Labem, když skutky se staly ve středních Čechách. O vazbě poslanců Tluchoře, Šnajdra, Fuksy rozhodl evidentně nepříslušný Okresní soud v Ostravě, když se předmětná činnost stala v Praze a Brně. V případě Shahrama Zadeha rozhodl o vazbě soud ve Znojmě, když S. Zadeh působil v Praze. V kauze olomouckého hejtmana Jiřího Rozbořila neústavně rozhodl o prohlídkách a vazbách Okresní soud v Ostravě, když se stíhaný čin stal v okrese Olomouc. Prohlídku Energetického regulačního úřadu v trestním řízení proti předsedkyni Aleně Vitáskové za jmenování její místopředsedkyně, které se stalo v Praze, nařídil soud v Jihlavě. V kauze Jiřího Čunka byl v přípravném trestním řízení činný nepříslušný Okresní soud v Přerově, přestože se údajný čin stal v okrese Vsetín. Odposlechy novinářů Jakuba Svobody z Práva a Janka Kroupy z MF Dnes v souvislosti s nákupem transportérů pandur, který se rozhodoval v Praze, nařídil na návrh Vrchního státního zastupitelství v Olomouci jeho oblíbený, ale nepříslušný Okresní soud v Ostravě. Na porušení práva na zákonného soudce se podíleli někteří státní zástupci i soudci, kteří návrhy státního zastupitelství akceptovali, byť se čin nestal v jejich územní působnosti.

Na protiústavní počínání některých státních zástupců dříve ukázala odborná literatura. Za co bere nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman měsíčně 189 300 Kč? To je víc než plat premiéra 176 400 Kč. Proč nezajistil ústavnost v činnosti státního zastupitelství? Porušování pravidel určení zákonného soudce ze strany některých státních zástupců hodnotím jako zneužití moci a jako největší debakl právního státu po roce 1989 u nás.

Protože se nezměnil právní předpis, ale Ústavní soud ukázal, co je správné a co bezpráví, mohou ti, o jejichž vazbě či odposleších rozhodl nepříslušný soud, žádat ministra spravedlnosti, aby podal proti těmto rozhodnutím stížnost pro porušení zákona. Též mohou žádat, aby důkazy získané protiústavně se souhlasem nepříslušného a z nekalých důvodů vybraného soudu, byly shledány nepoužitelnými v zájmu zachování spravedlivého soudního procesu. O tom bude rozhodovat Nejvyšší soud, jenž vyhoví-li postiženým machinacemi s příslušností soudu, tak se věc nedostane znovu k Ústavnímu soudu. Nebude-li jim vyhověno, mohou se obrátit na Evropský soud pro lidská práva, který zákonného soudce chrání jako významnou právní hodnotu. Zákon umožňuje omezit účinky nálezu Ústavního soudu na budoucnost jen, pokud zruší právní předpis. Jestliže by Ústavní soud chtěl důsledky nálezu jen na budoucí věci, musel by předmětnou část jednacího řádu zrušit a případně odložit vykonatelnost svého nálezu. To však neučinil.