Vítejte na webových stránkách ČSSD Brno-Jundrov.

Najdete zde aktuální informace o našich aktivitách v Brno-Jundrově a kandidátech ČSSD za Brno-Jundrov.

 


 

Daňové formuláře a ústavnost

Zdeněk Koudelka

Nález Ústavního soudu z 6. 12. 2016, Pl.ÚS 32/15, na návrh skupiny senátorů vedené Ivo Valentou zrušil možnost, aby finanční správa mohla formulářem neomezeně stanovit rozsah požadovaných údajů v kontrolním hlášení o plátcích i neplátcích daně z přidané hodnoty, kdy se vytvářela možnost nedůvodného šmírování. Rozsah povinných sdělovaných údajů musí mít zákonný základ. Ústavní soud odmítl praxi totalitního režimu, který řadu povinností určoval mimo zákony v různých formulářích. Ministerstvu financí dal čas na nápravu do konce roku 2017.

Dne 15. 2. 2017 zveřejnilo Ministerstvo financí zprávu, kde uvedlo: „S ohledem na délku standardního legislativního procesu a skutečnost, že mandát Poslanecké sněmovny končí na podzim tohoto roku, je zjevné, že letos již není možné provést seriózní novelu zákona o dani z přidané hodnoty… Do doby, než dojde k upřesnění okruhu požadovaných údajů v zákoně, nebude Ministerstvo financí (ani Finanční správa) měnit okruh údajů požadovaných stávajícím formulářem kontrolního hlášení. Stavu, který nastane po účinnosti zrušení ustanovení, tj. období po 31. prosinci 2017, se není zapotřebí obávat. Absenci tohoto zrušeného speciálního pravidla vyplní obecné pravidlo obsažené v daňovém řádu, který se pro správu daně z přidané hodnoty použije subsidiárně jakožto obecný právní předpis.“.

Ministerstvo se tak vzpírá Ústavnímu soudu. Daňový řád nelze použít, protože, kdyby stačila úprava v daňovém řádu, tak na ni poukáže sám Ústavní soud. Ústavní soud konstatoval nepoužitelnost kontrolního hlášení po zrušení možnosti stanovit hlášené údaje jen formulářem finanční správy. Proto dal vládě čas na nápravu protiústavního stavu. Pokud jej vládní většina nevyužije, je to její problém. Ústavní soud své závěry přijal v plénu bez jediného odlišného stanoviska, takže lze předpokládat jednotu v této věci. To, že se ministerstvo bojí průchodnosti jim podané novely zákona v Parlamentu, není omluvou pro pokračování protiústavního stavu. Vláda, která se bojí Parlamentu, ztrácí oprávnění vládnout.

Proto se skupina senátorů vedená senátorem Ivo Valentou rozhodla zabránit zneužití daňového řádu tím, že navrhuje zrušení § 72 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, které zní: "(1) Přihlášku k registraci, oznámení o změně registračních údajů, řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení lze podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopise. (2) V tiskopisech a v nich vyznačených přílohách, které jsou součástí podání, lze požadovat pouze údaje nezbytné pro správu daní.".

Zákon může stanovit tiskopis (formulář), ale ten má zajistit jednotnost podání a případné podrobnosti podání. Tvůrce tiskopisu (formuláře), který není vydáván jako právní předpis, nemůže až v tiskopise prvotně stanovit povinnosti, včetně povinnosti sdělovat určité údaje na těchto tiskopisech či formulářích. Rozsah povinných sdělovaných údajů musí být upraven v zákoně. Ovšem postoj Ministerstva financí, které chce napadené ustanovení využít pro zachování stavu již zrušeného Ústavním soudem ukazuje, že napadené ustanovení tak, jak je formulováno, lze užít k protiústavním cílům. Základní ústavní zásadou demokratického režimu po listopadu 1989 je, že povinnosti lze uložit jen zákonem.

V historickém vývoji i v naší současnosti lze najít situace, které by mohly být charakterizovány jako panství formulářů. Byrokratické orgány různé formuláře mohou užívat k vytváření nových povinností a vyžadovat v nich údaje, přičemž je sporné, zda jsou nezbytné. Proto je nutné, aby tato formulářová normotvorba byla svázána jasnými pravidly a aby povinné formuláře byly vydávány jako právní předpisy. Tím je zajištěna jejich veřejná publikace ve Sbírce zákonů a je nezpochybnitelná jejich přezkoumatelnost Ústavním soudem i obecnými soudy. I formulářová podání vyžadovaná pro zápis do veřejného rejstříku jsou stanoveny vyhláškou Ministerstva spravedlnosti. Pakliže takový postup nečiní problém jednomu správnímu úřadu, může tak činit i jiný správní úřad - finanční správa, respektive Ministerstvo financí - při vydání formulářů v rámci daňové správy.

Díky návrhu se bude moci Ústavní soud vyjádřit k tomu, že Ministerstvo financí chce ignorovat jeho nález ve věci kontrolního hlášení a to buď tím, že ze stejných důvodů jako v případě tiskopisů kontrolního hlášení zruší napadené ustanovení daňového řádu týkající se daňových tiskopisů nebo prohlásí postup Ministerstva financí za protiústavní aplikaci daňového řádu s tím, že musí být užita ústavně konformní aplikace. Návrh byl podán 17. 8. 2017 a zpracovala jej Vysoká škola Karla Engliše v Brně.